zpět na historii chemie

Robert Boyle (1627-1691)


Boyle se narodil přibližně ve 20 letech 17.století(jeho narození je podle místních matrik určeno na 25.1. roku 1627 v Lismore v Irsku,pravděpodobné je však ,že tato matrika je nepřesná) jako sedmý syn vévody z Corcku.O všechny možné věci zajímající se Robert obdržel nejlepší možné vzdělání v Etonu a v Oxfordu a na mnohých studijních cestách po evropském kontinentu pak si zařídil vlastní laboratoř na svém dědičném statku v Dorsetshire a v Londýně.Svůj život zasvětil předevěím dvěma cílům zvědečtění přírodovědného bádání a hlásání tolerantního a k přírodě přátelského křesťanství.Jako chemik a experimentálně fyzik trval Boyle na přísně kritickém induktivním výzkumu.Jeho klíčová otázka "Co je podstata hmoty?" jej dovedla k odmítnutí obvyklého učení o prvcích a k oživení Demokritovy představy o atomech z roku 420 před Kristem.Při experimentování s plyny se velmi přiblížil objevení kyslíku.Mezi tím navázal na práce pana Guerica o vzduchoprázdnu formulovaném v roce 1654,vylepšil jeho vzduchoprázdnotu,vylepšil jeho vzduchovou pumpu a objevil šíření zvuku ve vzduchoprázdnu.

Jeho veliká zásluha spočívá ve vymezení základních chemických pojmů jako je prvek,sloučenina a směs.
Jako brilantní analytický myslitel se stal spoluzakladatelem Královské společnosti(Royal-Society)pro vědu.
Jeho přesná pozorování přírody,spojená s výstižnými teoretickými formulacemi,překonala zvláště středověkou alchymii a založila moderní chemický výzkum.

Roku 1662 objevil Boylův-Mariottův zákon,podle kterého je součin tlaku a objemu ideálního plynu při stálé teplotě konstantní.Při svém studiu medicínských a teoretických otázek zavedl pojem farmakologie.
V chemie se zabýval definicí podstaty chemických prvků.V návaznosti na Leukippa (okolo 470 let před naším letopočtem)a Petra Gassendiho rozvinul Boyle korpuskulární teorii ,podle níž všechny látky sestávají z velmi drobných částic.Díky vazbám mezi vzájemně se přitahujícími částicemi různých látek vznikají různé sloučeniny.Chemické prvky jsou pouze substance tvořené pouze jediným druhem částic,takže nemohou být rozloženy chemickými reakcemi.

Podobné názory jako Boyle vyjádřil již v roce 1642 Jáchym Jungius ve svém díle Principia corporum naturalium,ale jeho názory nevzbudili v té době ještě větší pozornost.

Jeho nejznámější prací je však formulace v té době nového přírodního zákona ,který v roce 1662 objevil nezávisle na Robertu francouzský fyzik Edme Mariott.Významný podíl na Boyleových pátráních nese jeho kolega Richard Townley.Ve své době ho formuloval asi takto : "Oč menší je tlak plynu, o to je větší jeho objem.Čím větší je tlak,tím menší je naopak objem."Odchylky od tohoto zákona se dají pozorovat u některých kondenzovaných plynů s přímešky v plynné fázi jako třeba mlha.Neodpovídá mu ani páry a kysličník uhličitý,ani plyny při vysokých tlaků a extrémních teplot.Platí však téměř přesně pro reálné plyny jako je helium,vzduch,vodík …….

Roku 1661 vychází Robertu Boyleovy kniha s názvem Skeptický chemik,ve které pochybuje o věrohodnosti alchymie a iatrochemie.Iatrochemie byla odveozena z lékařství,nechtěla se však děle již zabývat kovy jako alchymie,ale snažila se dosáhnout tzv"hojení přírody přírodou" .Tyto své výhrady vyjádřil Boyle metaforicky:"Zdá semi,že ti chemici,kteří se tak pídí po nové pravdě ,se příliš neliší od oněch námořníků,které chtěl dát král Šalamoun vyslal do Tarsu a kteří po dlouhém putování nakonec přivezli nejen zlato,stříbro a drahokamy,ale i pávy a opice ".Těmi opicemi a pávy myslel samozřejmě alchymii a iatrochemii.Boyle zamítl tři principy(síra,stříbro,sůl),které stanovila tehdejší iatrochemie.Boyle také zamítl tehdejší učení alchymie o čtyřech živlech(ohni,vzduchu,zemi a vodě).K tomuto závěru dospěl při zkoumání látek ,neboť při jejich rozkládání žádné principy(principie) nenalezl.Boyle popsal plně homogenní látky jako ej zlato a stříbro.Budoucí cíl chemie viděl v nalezení a popsání skutečných prvků.Napsal,že rozložil za své dlouholeté praxe obrovské množství látek,ale nikde nenalezl žádné"principy".Zato si znovu uvědomoval existenci prvků-jak nazval jednolité subsztance jako zlato a stříbro.Jež se neskládají z žádných jiných těles,ale nejsou ani složeny jedna z druhé.Svými poznatky předstihl svou dobu.Na počátku 18.století nalézá jeho učení stále více stoupenců.Navazují na něj ve 30.letech 18. Století Hermann Boerhaave a jeho spolubadatel Rene Antoine Ferchault de Reamur.

Roku 1667 položil základy k chemii inkoustů a odkryl indikátory barev .
Boyle umírá v roce 1691 30.prosince z neznámých důvodů,pravděpodobně však stářím.