Prokaryota

Prokaryotická buňka
Bakterie
Sinice
Prochlorofyty
bakterie
Bakterie pod elekronovym mikroskopem
Prokaryota, z řeckého pro(před)a karyon (jádro), je označení pro evolučně velmi staré organismy, možná nejstarší buněčné organismy vůbec . Jsou jednobuněčné, ale mohou tvořit kolonie. Prokaryotická buňka je podstatně jednodušší než buňka eukaryot. Nikdy netvoří funkčně a tvarově diferenciované tkáně.


Vlastnosti prokaryotické buňky:


Velikost prokaryotické buňky se obvykle pohybuje mezi desetinami a desítkami mikrometrů. Mimo jiné se předpokládá, že se tomu tak je i proto, že difúze, na kterou se musí prokaryotické organismy při transportu látek spoléhat, není při větších velikostech dostatečně účinná. Tuto teorii ovšem značně zpochybňuje existence tyčinkovité bakterie Epulopiscium fishelsoni, která dorůstá délky 0,5 mm.



sinice
Sinice

Znaky společné s eukaryotickou buňkou






prochlorofyt
Prochlorofyty jsou součástí nanoplanktonu

Znaky vlastní pouze prokaryotické buňce:



Způsob života


Prokaryota je skupina zahrnující jak heterotrofní tak autotrofní, jak fototrofní tak litotrofní organizmy. Osidlují všechny typy prostředí, žijí a prospívají v širokém rozmezí teplot, přežívají vysoké hodnoty radiace. Bakteriální Spory mohou zůstat životaschopné mnoho let, přežívají i na povrchu družic na oběžné dráze Země. Některé žijí volně, jiné jsou symbionty eukaryotických organismů nebo i patogeny.